Poznejte Jordánsko: historie, geografie, kultura a lidé

Jordánské hášimovské království leží v kolébce civilizace, v západní Asii v oblasti Levanty na křižovatce kontinentů Asie, Afriky a Evropy. Území o rozloze 89 342 km² sousedí se Saúdskou Arábií, Irákem, Sýrií, Izraelem a Západním břehem Jordánu (Palestina). Má 26 km pobřeží Rudého moře v Akabském zálivu, který odděluje Jordánsko od Egypta. Hlavním městem Jordánska a jeho ekonomickým a kulturním centrem je Ammán.

Geograficky se Jordánsko dělí do tří hlavních oblastí: poušť na východě, vysočina v centrální části a Velká příkopová propadlina, která odděluje východní a západní břeh Jordánu na západě země. Mezi významné hraniční vodní plochy patří Mrtvé moře a Akabský záliv.

Pouštní oblast, součást Syrské pouště, pokrývá více než čtyři pětiny území Jordánska. Náhorní plošiny východně od řeky Jordán mají průměrnou nadmořskou výšku 600 až 900 m a zvedají se až k nejvyššímu bodu Jordánska na jihu, Jabal Umm ad Dami ve Wadi Rum (1 854 m). Údolí Jordánu naopak klesá asi 430 m pod mořskou hladinu u Mrtvého moře, nejnižšího přírodního bodu na zemském povrchu.

Území Jordánska s osídlením již od paleolitu bylo domovem nejstarších civilizací světa. Vznikla tu starověká biblická království Moab, Gilead a Edom, stejně jako starobylé červené město Petra, hlavní město nabatejského království a římské provincie Arabia Petraea.

• 13. století př. n. l.: území osídlily kmeny Pelištejnců (odtud název Palestina), Edomitů, Moábů a Ammonitů (s hlavním městem Rabbath Ammon, dnešním Ammánem).
• Od 1. tisíciletí př. n. l.: do východního Jordánska pronikli Nabatejci. Díky kontrole obchodních stezek dosáhla Nabatejská říše nebývalého rozkvětu a velikosti.
• V letech 64–63 př. n. l.: Nabateu dobyli Římané. Země se stala součástí provincie Arabia Petraea s hlavním městem v Petře. Ve čtyřech staletích římské nadvlády Jordánsko prosperovalo, vznikala nová města a infrastruktura.
• 395 n. l.: po rozpadu Římské říše nadále ovládala region Byzantská (Východořímská) říše, císař Konstantin Veliký v zemi uzákonil křesťanství.
• 636: území dobyli Arabové a pod jejich nadvládou zůstalo až do 16. století, kdy ho obsadili Turci. Součástí Osmanské říše bylo až do 1. světové války, kdy Arabové bojovali s Brity proti Osmanům.
• Po roce 1918: oblast připadla Velké Británii jako mandátní území. V roce 1921 založila dynastie Hášimovců emirát Transjordánsko, ještě jako britský protektorát. Nezávislost získalo Jordánsko v roce 1946. Dnes patří mezi politicky nejliberálnější země arabského světa.

Jordánsko má přes 10 milionů obyvatel a populace neustále rychle roste i vzhledem k přílivu uprchlíků z okolních zemí. 98 % populace Jordánska tvoří Arabové, dominantním náboženstvím je sunnitský islám, najdete tu ale i křesťanské komunity, jedny z nejstarších na světě. Křesťané dnes tvoří asi 4 % populace a jsou dobře integrováni.

Úředním jazykem v Jordánsku je standardní arabština. Většina obyvatel mluví různými dialekty tzv. jordánské arabštiny. Především v obchodu, bankovnictví a ve školství (např. výuka na univerzitách) je rozšířená angličtina.