Poznejte Baleárské ostrovy: zajímavosti z dějin a zeměpisu

Na mapě najdete Baleárské ostrovy poblíž východního pobřeží Španělska v Baleárském moři (část Středozemního moře mezi Baleárskými ostrovy a španělskou pevninou) cca 200 km jižně od Barcelony. Souostroví patří k 17 autonomním společenstvím Španělska a skládá se ze čtyř hlavních ostrovů – Mallorca, Menorca, Ibiza a Formentera – a desítky menších ostrůvků (Cabrera, Dragonera a další).
 

Baleárské souostroví zahrnuje dvě skupiny ostrovů: východní (Gymnéské ostrovy) s Mallorcou, Menorcou, Cabrerou a přilehlými ostrůvky a západní blok (Pityuské ostrovy) s Ibizou, Formenterou a dalšími ostrůvky. Celková rozloha ostrovů pokrývá 4 992 km²:

• většinu plochy zabírá Mallorca s 3 640 km²,
• menší Menorca má 695 km²,
• Ibiza se rozkládá na 570 km²,
• nejmenší Formentera má pouhých 81 km².

Na rozdíl od sopečných Kanárských ostrovů vzniklo Baleárské souostroví tektonickým vyzdvižením. Kromě Mallorcy a jejího vysokého pohoří Sierra de Tramuntana (vrchol Puig Mayor, 1545 m) mají všechny ostrovy víceméně nížinatý terén.

Příroda a krajina Baleárských ostrovů je nesmírně rozmanitá. Najdete tu členité pobřeží i dlouhé pláže, lesy, terasovitá políčka, vinice, mandloňové a olivové sady, mokřady, saliny i vápencové jeskyně.
 

Metropolí regionu je Palma de Mallorca, úředními jazyky jsou katalánština a kastilská španělština. V turistických oblastech hlavních ostrovů se domluvíte anglicky a německy, na Formenteře i italsky.

Věděli jste? Turistika na Baleárských ostrovech se začala rozvíjet už v 19. století díky první pravidelné lince parníků mezi Barcelonou a Palmou v roce 1837. Už tehdy se ostrovy (zvlášť Mallorca) staly oblíbeným cílem společenské smetánky a umělců, dovolenou tu trávila např. George Sandová s Frédéricem Chopinem.
 

• První stopy lidského osídlení na Baleárách se dají vystopovat až do období 5000 př. n. l.
• Starověká a středověká historie ostrovů kopírovala historii celé oblasti – ovládali je Féničané, Řekové, Kartaginci, Římané, Vandalové, Umajjovci a Almoravidé.
• Na začátku 13. století byly Baleárské ostrovy připojeny k Aragonské koruně v rámci reconquisty.
• Roku 1469 se díky sňatku Isabely Kastilské s Ferdinandem Aragonským staly Baleáry součástí španělské monarchie.
• Ostrov Menorca prožil téměř celé 18. století pod britskou nadvládou v důsledku Utrechtské smlouvy z roku 1713.
• Po skončení 2. světové války zřídili Američané na Baleárských ostrovech námořní základnu USA.
• 1. března 1983 získaly Baleáry status Autonomní oblasti Španělska (Comunidad Autónoma), což znamenalo přiznání mnoha pravomocí v rámci lokální správy a stanovení katalánštiny jako druhého úředního jazyka.

Na ostrovech žije cca 1 200 000 obyvatel (což je přibližně jako v Praze). Baleáry mají svůj parlament, vládu, prezidenta a ostrovní rady. Úředními jazyky Baleárských ostrovů jsou katalánština a španělština, jednotlivé ostrovy ale běžně mluví vlastními dialekty katalánštiny – mallorquí, menorquí, eivissenc (na Ibize).
Nejrozšířenějším náboženstvím na Baleárských ostrovech je římský katolicismus, ke kterému se hlásí 68,7 % obyvatel ostrovů. Baleárci jsou otevření, přátelští a velmi hrdí na své ostrovy a jejich kulturu. Udržují pevné rodinné vztahy, rádi se baví a milují slavnosti všeho druhu.
 

Na Baleárských ostrovech se oslavuje množství svátků, náboženských i civilních. Svátky a slavnosti trvají i několik dní, slaví se procesími, hudbou, tancem a dobrým jídlem. Největším svátkem je Den Baleárských ostrovů. Několikadenní oslavy vrcholí 1. března, kdy ostrovy získaly autonomii. Slavnosti doprovází jarmarky, trhy a kulturní, hudební, divadelní, taneční i sportovní akce. Samozřejmostí jsou ochutnávky tradiční kuchyně.