Poznejte Jordánsko: historie, geografie, kultura a lidé
Jordánské hášimovské království leží v kolébce civilizace, v západní Asii v oblasti Levanty na křižovatce kontinentů Asie, Afriky a Evropy. Území o rozloze 89 342 km² sousedí se Saúdskou Arábií, Irákem, Sýrií, Izraelem a Západním břehem Jordánu (Palestina). Má 26 km pobřeží Rudého moře v Akabském zálivu, který odděluje Jordánsko od Egypta. Hlavním městem Jordánska a jeho ekonomickým a kulturním centrem je Ammán.
Geografie Jordánska
Geograficky se Jordánsko dělí do tří hlavních oblastí: poušť na východě, vysočina v centrální části a Velká příkopová propadlina, která odděluje východní a západní břeh Jordánu na západě země. Mezi významné hraniční vodní plochy patří Mrtvé moře a Akabský záliv.
Pouštní oblast, součást Syrské pouště, pokrývá více než čtyři pětiny území Jordánska. Náhorní plošiny východně od řeky Jordán mají průměrnou nadmořskou výšku 600 až 900 m a zvedají se až k nejvyššímu bodu Jordánska na jihu, Jabal Umm ad Dami ve Wadi Rum (1 854 m). Údolí Jordánu naopak klesá asi 430 m pod mořskou hladinu u Mrtvého moře, nejnižšího přírodního bodu na zemském povrchu.
Pouštní oblast, součást Syrské pouště, pokrývá více než čtyři pětiny území Jordánska. Náhorní plošiny východně od řeky Jordán mají průměrnou nadmořskou výšku 600 až 900 m a zvedají se až k nejvyššímu bodu Jordánska na jihu, Jabal Umm ad Dami ve Wadi Rum (1 854 m). Údolí Jordánu naopak klesá asi 430 m pod mořskou hladinu u Mrtvého moře, nejnižšího přírodního bodu na zemském povrchu.
Zajímavosti z historie Jordánska
Území Jordánska s osídlením již od paleolitu bylo domovem nejstarších civilizací světa. Vznikla tu starověká biblická království Moab, Gilead a Edom, stejně jako starobylé červené město Petra, hlavní město nabatejského království a římské provincie Arabia Petraea.
- 13. století př. n. l.: území osídlily kmeny Pelištejnců (odtud název Palestina), Edomitů, Moábů a Ammonitů (s hlavním městem Rabbath Ammon, dnešním Ammánem).
- Od 1. tisíciletí př. n. l.: do východního Jordánska pronikli Nabatejci. Díky kontrole obchodních stezek dosáhla Nabatejská říše nebývalého rozkvětu a velikosti.
- V letech 64–63 př. n. l.: Nabateu dobyli Římané. Země se stala součástí provincie Arabia Petraea s hlavním městem v Petře. Ve čtyřech staletích římské nadvlády Jordánsko prosperovalo, vznikala nová města a infrastruktura.
- 395 n. l.: po rozpadu Římské říše nadále ovládala region Byzantská (Východořímská) říše, císař Konstantin Veliký v zemi uzákonil křesťanství.
- 636: území dobyli Arabové a pod jejich nadvládou zůstalo až do 16. století, kdy ho obsadili Turci. Součástí Osmanské říše bylo až do 1. světové války, kdy Arabové bojovali s Brity proti Osmanům.
- Po roce 1918: oblast připadla Velké Británii jako mandátní území. V roce 1921 založila dynastie Hášimovců emirát Transjordánsko, ještě jako britský protektorát. Nezávislost získalo Jordánsko v roce 1946. Dnes patří mezi politicky nejliberálnější země arabského světa.
Lidé Jordánska, jejich kultura a náboženství
Jordánsko má přes 10 milionů obyvatel a populace neustále rychle roste i vzhledem k přílivu uprchlíků z okolních zemí. 98 % populace Jordánska tvoří Arabové, dominantním náboženstvím je sunnitský islám, najdete tu ale i křesťanské komunity, jedny z nejstarších na světě. Křesťané dnes tvoří asi 4 % populace a jsou dobře integrováni.
Úředním jazykem v Jordánsku je standardní arabština. Většina obyvatel mluví různými dialekty tzv. jordánské arabštiny. Především v obchodu, bankovnictví a ve školství (např. výuka na univerzitách) je rozšířená angličtina.
Úředním jazykem v Jordánsku je standardní arabština. Většina obyvatel mluví různými dialekty tzv. jordánské arabštiny. Především v obchodu, bankovnictví a ve školství (např. výuka na univerzitách) je rozšířená angličtina.
